Optimální interiérová teplota závisí také na jejím vnímání konkrétními obyvateli domu. Určitě znáte alespoň jednoho otužilce, který i v zimě spí u otevřeného okna. Nebo zimomřivou osůbku, která nosí termoprádlo i v létě. Pocitová teplota závisí také na lokalitě, kde bydlíme. Inuitovi by u nás bylo teplo všude. A my bychom za polárním kruhem marně hledali místnost se standardní 20stupňovou teplotou. V každém případě za nás přípustnou teplotu v obytných místnostech vyřešili jiní. V bytovkách a v bytech všeobecně, tedy i v místnostech rodinných domů, určují teploty vyhlášky a normy. Čtěte, které jsou vhodné v jednotlivých místnostech domu.
Odborný pohled
Odborně se na výsledné teploty v místnosti musí dívat projektanti, stavitelé a samozřejmě i topenáři. Mají jeden společný cíl: zajistit, aby v zimě i v létě bylo v domě stále tak akorát. No a topení, chlazení i větrání je třeba zajistit s co nejmenšími ztrátami a co nejefektivněji. Přiměřené náklady, vysoká účinnost a spolehlivost, maximální komfort. Jde to vůbec? Určitě, ale je to v podstatě hotová věda. I energeticky úsporné domy se v létě mohou přehřívat, i do chaty na horách po pradědečkovi v zimě profukuje. Kromě toho žijeme nejen v době zpřísňování energetických kritérií výstavby i rodinných domů, ale také v době začátku klimatické změny – a i u nás se rok od roku otepluje.
Normativní pohled
Kompletní legislativní rešerše k tomuto tématu by vyšla na další článek. Odborníci ví, s jakými předpisy musejí pracovat, laici to vědět nepotřebují. Dozví se ale určitě, že i optimální nebo přípustná teplota v kuchyni jejich domu je předepsaná. Nikdo by nám samozřejmě neměl přikazovat, nakolik doma „vypečeme“ naši podlahovku, ale… od všech tepelně technických faktorů projektu naší stavby se musí odvíjet i to, jak bude dimenzováno topení, chlazení a větrání našeho domu. Teplota se tedy poměrně složitě vypočítává a jsou na to odborné, normativní, dané postupy. Výsledkem složitých rovnic tepelné rovnováhy by měla být právě ta ideální tepelná pohoda naší domácnosti.
Víte, jaké teploty mají Inuité v iglú?
Z vnějších průměrných -30 °C dokážou teplotu snížit na vstupní v průlezovém tunelu kolem -15 °C až po pohodovou teplotu pro přežití v místnosti – kolem +5 až +10 °C. A to aniž by topili, jen využíváním izolační a akumulační schopnosti stavebního materiálu – sněhu.
Jaký je tedy výsledek?
Přípustné neboli vyhláškou a normou definované předepsané výsledné teploty pro vytápěné místnosti bytových domů jsou v Česku tyto:
- obývací místnosti: obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje: 20 °C,
- kuchyně: 20 °C,
- koupelny: 24 °C,
- WC: 20 °C,
- vedlejší vytápěné místnosti – chodby a předsíně: 15 °C,
- schodiště: 10 °C.
Maximální odchylka výsledných teplot je ± 1,5 °C. Od vyhlášky a normy pro byty v bytovkách se odvíjejí i optimální teploty místností rodinného domu, protože rodinný dům je stavba pro bydlení odpovídající požadavkům na rodinné bydlení, která má nejvýše tři byty.
Tak akorát
To by měl být ten správný výsledek topení, větrání, ale i chlazení v každém domě. Není to samozřejmě tak jednoduché, jak se o tom dá psát. V každém případě normy nepustí a i v naší zemi určují teploty v místnostech našich domů normy, předpisy a vyhlášky. Nikdo to samozřejmě nebude pod hrozbou pokud a jiných sankcí chodit měřit k vám domů. Tepelně technické, energetické parametry každé stavby se dnes nastavují a předem projektují z mnohých důvodů a hledisek. Jejich synergickým výsledkem by mělo být pohodové, ekologické a energeticky nenáročné bydlení. Pokud takové máte, buďte rádi. Nastavte si topení správně a užívejte si „teplo rodinného krbu“, jak to jenom jde.