Porovnání podlahovky se srovnatelnými systémy vytápění

Dnes, když už existují internetové porovnávače téměř na všechno a influenceři na sociálních sítích se mohou přetrhnout, aby doporučili cokoliv, za co jim kdokoliv zaplatí, nevyhneme se porovnávání ani my. Je reálný fakt, že i při porovnávání účel světí prostředky, a kdejaký „porovnávač“ dokáže srovnávaná kritéria „vytříbit“ – čtěte upravit – tak, aby byl vítězem předem vybraný uchazeč. To určitě není přímočará a férová cesta k objektivnímu výsledku. Půjdeme na to tedy zásadně jinak a tak, jak se patří: určíme si reálná srovnávací kritéria, budeme vycházet z ověřených zdrojů a objektivně porovnáme vybrané, běžně dostupné způsoby a formy vytápění rodinného domu. Čtěte naše porovnání podlahovky se srovnatelnými systémy vytápění.

V článku naleznete

Čím dnes dokážeme vytopit rodinný dům?

Faktory ovlivňující výběr zdroje tepla a systému vytápění

Kritéria výběru

Porovnání nákladů systémů vytápění

Závěry porovnání

Nebudeme se zabývat porovnáváním podlahovky se systémy vytápění s dobíhající životností a dnes už v podstatě nedostačující účinností a efektivitou. Kamnová a krbová řešení považujme za retro klasiku, případně nostalgický doplněk moderních systémů. Nebudeme se zabývat ani řešeními, která jsou aktuálně ve vývoji a na jejichž běžné a finančně dostupné uplatnění si budeme muset ještě počkat. Budeme porovnávat systémy vytápění podle typu paliva, zdroje tepla a ty, které by dnes při novostavbě nebo rekonstrukci prošly aktuálními přísnými tepelně technickými kritérii energetické náročnosti rodinného domu. Kromě toho je můžeme považovat za nejpoužívanější a srovnatelné s podlahovkou.

Můžeme je směle rozdělit na objektivní – tedy stavební, konstrukční, technické, normativní, klimatické, lokalizační, ekonomické a finanční. Subjektivní faktory jsou postaveny zejména na preferenci konkrétního systému vytápění nebo zdroje tepla a na míře komfortu souvisejícího s provozem. V menším, kvalitně „obaleném“ domku s nízkými tepelnými ztrátami nemá smysl složitě a v konečném důsledku kontraproduktivně kombinovat několik systémů a zdrojů. Naopak, ve velkoryseji řešeném domě s větším objemem a topnou plochou bude kombinace zdrojů a systémů, jejich vzájemné doplňování, případně propojení zřejmě nezbytné. Konečný výběr je ale vždy, bez debat a jednoznačně odborná záležitost spadající do kompetence odborníků.

Při výběrovém a následně i srovnávacím rozhodování musíme zohlednit řadu rozhodujících kritérií. Nejde jen o investiční a provozní náklady, určujících kritérií je podstatně více:

• dostupnost zdroje energie v konkrétním místě stavby,
• vhodnost konkrétního systému vytápění pro konkrétní nemovitost,
• výška potřeby tepla konkrétního objektu,
• činitele tepelné ztráty,
• vhodnost kombinace systému vytápění se zdrojem tepla,
• nároky systému na umístění, instalaci ve vnitřním prostoru,
• výhledové možnosti rekonstrukce, případně modernizace v budoucnu,
• možnost kombinace vytápění s ohřevem teplé vody,
• časová a technická náročnost obsluhy, manipulace a údržby,
• nároky související s komfortem,
• individuální nároky podle preferencí využívání obyvatel domácnosti,
• životnost a záruka zařízení a komponent topného systému.

Podlahové vytápění pro váš domov

Nejpoužívanější systémy vytápění

V současnosti používané, moderní systémy vytápění – ne z pohledu „trendové módnosti“, ale efektivity a účinnosti dané přísnými normativními kritérii – jsou efektivní, spolehlivé, přesně regulované a dlouhodobě funkční. Nejpoužívanější jsou:

• podlahové vytápění v kombinaci s tepelným čerpadlem,
• podlahové vytápění v kombinaci s plynovým kondenzačním kotlem,
• konvekční – radiátorové vytápění v kombinaci s plynovým, elektrickým kotlem nebo kotlem na pevná paliva,
• elektrické vytápění.

Všechny nejpoužívanější systémy vytápění slouží i k ohřevu vody a podle konkrétních požadavků objektu jsou kombinovatelné s doplňkovými systémy, například s krbovým vytápěním pevným palivem nebo elektrickými konvektory.

Modelová situace

• běžný rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu,
• podlahová plocha 150 m²,
• objem budovy 405 m3,
• intenzita výměny vzduchu: 0,4 h^–¹,
• klimatická oblast: střední,
• vnější výpočtová teplota: -15 °C,
• průměrná vnější teplota: 3,8 °C,
• délka topného období 248 dní,
• výpočtová tepelná ztráta 7 kW,
• množství ohřívané vody: 50 l / osoba / den / 365 dní.

Porovnávané systémy vytápění

1. Teplovodní podlahové vytápění s plynovým kondenzačním kotlem
2. Teplovodní podlahové vytápění s tepelným čerpadlem vzduch/voda
3. Elektrické přímotopné podlahové vytápění
4. Systém s elektrickým akumulačním kotlem, teplovodními akumulačními nádržemi a radiátory,
5. Klasické radiátorové řešení se zplynovacím kotlem na dřevo

Do výpočtu je zařazena potřeba tepla na vytápění i na přípravu teplé vody. Spotřeba ostatní elektrické energie jako jeden z faktorů celkové spotřeby energie rodinného domu je klíčová pro výpočet celkové ceny energie. Výpočet zohledňuje i orientační hodnoty spotřeby elektřiny pro standardní počet spotřebičů. Porovnání zahrnuje i investiční náklady podle druhu vytápění a související provozní náklady.

• potřeba energie na vytápění a ohřev teplé vody: 15 379 kWh / rok
• potřeba elektrické energie pro ostatní spotřebiče: 3 229 kWh / rok

K metodice výpočtu

• položka roční investice a údržba zkresluje reálné investiční a provozní náklady, protože jednorázová vstupní investice je spočítaná na 15 let,
• roční / měsíční náklady na vytápění jsou podobně zkreslující údaj, protože topné období jsme nastavili na 248 dní,
• navzdory celkovému zkreslení investičních a provozních nákladů rozpočítaných na rok považujeme jejich zahrnutí do výpočtu za nezbytné,
• výpočet zohledňuje i nejdelší životnost konkrétní otopné soustavy, konstrukční části nebo součásti systému,
• roční náklady na přípravu teplé vody jsou cena za ohřev teplé vody počítaná z ceny paliva, resp. ceny elektrické energie, protože na ohřev teplé vody slouží stejný zdroj jako na vytápění.

cena paliva: 301,29 Kč měsíčně / 0,05 kWh

spotřeba paliva: 1 481 m³ ročně / 15 622 kWh

účinnost: 102 %

cena energie: 484,23 Kč měsíčně / 2,90 Kč / kWh NT 3,16 Kč / kWh VT/

spotřeba primární energie: 4 858 kWh ročně

účinnost: 330 %, topný faktor 3,3

cena energie: 484,23 Kč měsíčně / 2,90 Kč / kWh NT 3,16 Kč / kWh VT/

celková spotřeba na vytápění a ohřev vody: 13 783 kWh

účinnost: 99 %

cena energie: 569,11 Kč měsíčně / 2,64 Kč / kWh NT 3,69 Kč / kWh VT/

celková spotřeba na vytápění a ohřev vody: 14 108 kWh

účinnost: 95 %

cena paliva: 3,69 Kč / kg

spotřeba paliva: 3 789 kg ročně

účinnost: 86 %

Je jednoznačné, že teplovodní podlahové vytápění je ideálním řešením vytápění rodinného domu splňujícího aktuální kritéria energetické náročnosti obytných budov. Z pohledu celkové investice a nákladů je nejvýhodnějším řešením podlahovka s plynovým kondenzačním kotlem jako zdrojem tepla. Řešení s tepelnými čerpadly jsou ještě efektivnější, vyžadují však vyšší vstupní investice. Zásadní, rozdílovou a určující výhodou teplovodní podlahovky vůči jakémukoliv jinému způsobu vytápění je možnost využít systém i na chlazení. Tato výhoda – mimochodem často opomíjená v mnoha porovnáních s jinými systémy – je tím, co podlahovému topení dává nesporný náskok oproti jiným systémům vytápění. Benefitem je i to, že sálavý způsob vytápění a také chlazení je pro lidský organismus nejpřirozenější.

Co nás čeká a nemine?

Důsledky změny klimatu reálně pociťujeme už dnes a podle odborníků nedokážeme změny v tomto stádiu zvrátit. Musíme se jen přizpůsobit důsledkům a připravit se na změny, které nás čekají již v horizontu několika let. Jelikož systémy vytápění a chlazení obytných prostor jsou z pohledu životnosti dimenzovány generačně, nyní je ten správný čas uvažovat o efektivním řešení – ať už u rekonstrukce, nebo při novostavbě. Z odborného pohledu je už i v naší klimatické oblasti potřeba uvažovat nejen nad efektivním řešením vytápění, ale i chlazení. Výhledová očekávání situace v roce 2050 jsou jasná:

• podle více klimatologických modelů se mírně klimatické pásmo ve střední Evropě postupně mění na subtropické,
• podle švýcarských vědců budou v roce 2050 klimatické podmínky v Praze podobné, jaké jsou dnes v australské Canbeře,
• teplotní a klimatické poměry na jihu Česka mohou být za 30 let stejné, jako jsou dnes v Podunajské nížině.

Na spadnutí – téměř doslova – je revize evropské Směrnice o energetické náročnosti budov s plánovaným schválením v posledním čtvrtletí 2021. Nechme se překvapit, co konkrétně nás čeká, i když už víme, že revize je nezbytnou reakcí na dopady změny klimatu a souvisí i s postpandemickým plánem obnovy. V rámci ní funguje strategie nazvaná Vlna obnovy, která se týká energetické obnovy budov s ambiciózním cílem: minimálně zdvojnásobit roční míru energetické obnovy budov do roku 2030. Česko má v rámci Plánu obnovy na rodinné domy vyčleněných 528,2 milionu €. Na obnovu dalších budov včetně bytovek by měly jít další 3 miliardy €. Nám z toho celého logicky vyplývá očekávání změny nastavení podpory výstavby a rekonstrukcí domů a bytů ze strany státu.

Co dodat?

Tepelná čerpadla jakožto zdroje tepla nebo chladu rodinných domů našla uplatnění až koncem minulého tisíciletí, přestože princip tepelného čerpadla známe od konce předminulého století a první tepelné čerpadlo zkonstruované Aureliem Stodolou funguje v Ženevě od roku 1924 dodnes. Podobné je to i se sálavými plošnými systémy vytápění. Kombinace obou systémů je v dnešních dobách výstavby nízkoenergetických rodinných domů ideálním řešením. Podlahovka s tepelným čerpadlem jako zdrojem energie – tepla či chladu – dnes prakticky nemá konkurenci v porovnání s jakýmikoliv dostupnými systémy vytápění. Z pohledu nákladů a efektivity, ale i pohodlí a zdraví. Se zásadní přidanou hodnotou: teplovodní podlahové topení je využitelné i jako sálavý systém chlazení interiéru.

Zdroje

Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje SR | SIEA – Slovenská inovační a energetická agentura | Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky | TZB info | REHAU | Evropská komise | EURACTIV