Dnes, když už existují internetové porovnávače téměř na všechno a influenceři na sociálních sítích se mohou přetrhnout, aby doporučili cokoliv, za co jim kdokoliv zaplatí, nevyhneme se porovnávání ani my. Je reálný fakt, že i při porovnávání účel světí prostředky, a kdejaký „porovnávač“ dokáže srovnávaná kritéria „vytříbit“ – čtěte upravit – tak, aby byl vítězem předem vybraný uchazeč. To určitě není přímočará a férová cesta k objektivnímu výsledku. Půjdeme na to tedy zásadně jinak a tak, jak se patří: určíme si reálná srovnávací kritéria, budeme vycházet z ověřených zdrojů a objektivně porovnáme vybrané, běžně dostupné způsoby a formy vytápění rodinného domu. Čtěte naše porovnání podlahovky se srovnatelnými systémy vytápění.
V článku naleznete
Čím dnes dokážeme vytopit rodinný dům?
Faktory ovlivňující výběr zdroje tepla a systému vytápění
Čím dnes dokážeme vytopit rodinný dům?
Nebudeme se zabývat porovnáváním podlahovky se systémy vytápění s dobíhající životností a dnes už v podstatě nedostačující účinností a efektivitou. Kamnová a krbová řešení považujme za retro klasiku, případně nostalgický doplněk moderních systémů. Nebudeme se zabývat ani řešeními, která jsou aktuálně ve vývoji a na jejichž běžné a finančně dostupné uplatnění si budeme muset ještě počkat. Budeme porovnávat systémy vytápění podle typu paliva, zdroje tepla a ty, které by dnes při novostavbě nebo rekonstrukci prošly aktuálními přísnými tepelně technickými kritérii energetické náročnosti rodinného domu. Kromě toho je můžeme považovat za nejpoužívanější a srovnatelné s podlahovkou.
Faktory ovlivňující výběr zdroje tepla a systému vytápění
Můžeme je směle rozdělit na objektivní – tedy stavební, konstrukční, technické, normativní, klimatické, lokalizační, ekonomické a finanční. Subjektivní faktory jsou postaveny zejména na preferenci konkrétního systému vytápění nebo zdroje tepla a na míře komfortu souvisejícího s provozem. V menším, kvalitně „obaleném“ domku s nízkými tepelnými ztrátami nemá smysl složitě a v konečném důsledku kontraproduktivně kombinovat několik systémů a zdrojů. Naopak, ve velkoryseji řešeném domě s větším objemem a topnou plochou bude kombinace zdrojů a systémů, jejich vzájemné doplňování, případně propojení zřejmě nezbytné. Konečný výběr je ale vždy, bez debat a jednoznačně odborná záležitost spadající do kompetence odborníků.
Věděli jste, že…… první mezinárodní odborný kongres věnovaný vytápění a větrání se konal již v roce 1896 v Berlíně? Zúčastnilo se ho až 130 odborníků z celé Evropy.
Kritéria výběru
Při výběrovém a následně i srovnávacím rozhodování musíme zohlednit řadu rozhodujících kritérií. Nejde jen o investiční a provozní náklady, určujících kritérií je podstatně více:
- dostupnost zdroje energie v konkrétním místě stavby,
- vhodnost konkrétního systému vytápění pro konkrétní nemovitost,
- výška potřeby tepla konkrétního objektu,
- činitele tepelné ztráty,
- vhodnost kombinace systému vytápění se zdrojem tepla,
- nároky systému na umístění, instalaci ve vnitřním prostoru,
- výhledové možnosti rekonstrukce, případně modernizace v budoucnu,
- možnost kombinace vytápění s ohřevem teplé vody,
- časová a technická náročnost obsluhy, manipulace a údržby,
- nároky související s komfortem,
- individuální nároky podle preferencí využívání obyvatel domácnosti,
- životnost a záruka zařízení a komponent topného systému.
Nejpoužívanější systémy vytápění
V současnosti používané, moderní systémy vytápění – ne z pohledu „trendové módnosti“, ale efektivity a účinnosti dané přísnými normativními kritérii – jsou efektivní, spolehlivé, přesně regulované a dlouhodobě funkční. Nejpoužívanější jsou:
- podlahové vytápění v kombinaci s tepelným čerpadlem,
- podlahové vytápění v kombinaci s plynovým kondenzačním kotlem,
- konvekční – radiátorové vytápění v kombinaci s plynovým, elektrickým kotlem nebo kotlem na pevná paliva,
- elektrické vytápění.
Všechny nejpoužívanější systémy vytápění slouží i k ohřevu vody a podle konkrétních požadavků objektu jsou kombinovatelné s doplňkovými systémy, například s krbovým vytápěním pevným palivem nebo elektrickými konvektory.
Věděli jste, že…… běžným zdrojem „vytápění“ venkovských obytných staveb bylo ve středověku živočišné teplo? Chlévy byly součástí obydlí a teplo z nich, produkované hospodářskými zvířaty, „vyhřívalo“ stěny obytné místnosti. Nevýhodami tohoto nákladově nenáročného způsobu vytápění byly nízká účinnost a zápach.
Porovnání nákladů systémů vytápění
Modelová situace
- běžný rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu,
- podlahová plocha 150 m²,
- objem budovy 405 m3,
- intenzita výměny vzduchu: 0,4 h–¹,
- klimatická oblast: střední,
- vnější výpočtová teplota: -15 °C,
- průměrná vnější teplota: 3,8 °C,
- délka topného období 248 dní,
- výpočtová tepelná ztráta 7 kW,
- množství ohřívané vody: 50 l / osoba / den / 365 dní.
Porovnávané systémy vytápění
- Teplovodní podlahové vytápění s plynovým kondenzačním kotlem
- Teplovodní podlahové vytápění s tepelným čerpadlem vzduch/voda
- Elektrické přímotopné podlahové vytápění
- Systém s elektrickým akumulačním kotlem, teplovodními akumulačními nádržemi a radiátory,
- Klasické radiátorové řešení se zplynovacím kotlem na dřevo
Do výpočtu je zařazena potřeba tepla na vytápění i na přípravu teplé vody. Spotřeba ostatní elektrické energie jako jeden z faktorů celkové spotřeby energie rodinného domu je klíčová pro výpočet celkové ceny energie. Výpočet zohledňuje i orientační hodnoty spotřeby elektřiny pro standardní počet spotřebičů. Porovnání zahrnuje i investiční náklady podle druhu vytápění a související provozní náklady.
- potřeba energie na vytápění a ohřev teplé vody: 15 379 kWh / rok
- potřeba elektrické energie pro ostatní spotřebiče: 3 229 kWh / rok
K metodice výpočtu
- položka roční investice a údržba zkresluje reálné investiční a provozní náklady, protože jednorázová vstupní investice je spočítaná na 15 let,
- roční / měsíční náklady na vytápění jsou podobně zkreslující údaj, protože topné období jsme nastavili na 248 dní,
- navzdory celkovému zkreslení investičních a provozních nákladů rozpočítaných na rok považujeme jejich zahrnutí do výpočtu za nezbytné,
- výpočet zohledňuje i nejdelší životnost konkrétní otopné soustavy, konstrukční části nebo součásti systému,
- roční náklady na přípravu teplé vody jsou cena za ohřev teplé vody počítaná z ceny paliva, resp. ceny elektrické energie, protože na ohřev teplé vody slouží stejný zdroj jako na vytápění.
Teplovodní podlahové vytápění s plynovým kondenzačním kotlem | Ročně/Kč | Měsíčně/Kč | Za 15 let/Kč |
Celkově za vytápění a teplou vodu | 39 694,21 | 3 307,92 | 595 413,09 |
Náklady za vytápění | 14 895,51 | 1 241,29 | 223 432,63 |
Náklady za přípravu teplé vody | 5 469,44 | 455,76 | 82 041,55 |
Paušální platby | 3 613,96 | 301,29 | 54 209,34 |
Investice a roční údržba | 15 715,04 | 1 309,56 | 235 690,03 |
cena paliva: 301,29 Kč měsíčně / 0,05 kWh
spotřeba paliva: 1 481 m³ ročně / 15 622 kWh
účinnost: 102 %
Teplovodní podlahové vytápění s tepelným čerpadlem vzduch/voda | Ročně/Kč | Měsíčně/Kč | Za 15 let/Kč |
Celkově za vytápění a teplou vodu | 44 699,71 | 3 724,93 | 670 495,60 |
Náklady za vytápění | 10 601,20 | 883,32 | 159 018,02 |
Náklady za přípravu teplé vody | 3 316,09 | 276,25 | 49 741,32 |
Paušální platby | 5 810,80 | 484,23 | 87 161,98 |
Investice a roční údržba | 24 971,62 | 2 081,12 | 374 574,28 |
cena energie: 484,23 Kč měsíčně / 2,90 Kč / kWh NT 3,16 Kč / kWh VT/
spotřeba primární energie: 4 858 kWh ročně
účinnost: 330 %, topný faktor 3,3
Elektrické přímotopné podlahové vytápění | Ročně/Kč | Měsíčně/Kč | Za 15 let/Kč |
Celkově za vytápění a teplou vodu | 52 613,77 | 4 384,46 | 789 206,54 |
Náklady za vytápění | 23 555,56 | 1 963,29 | 353 333,39 |
Náklady za přípravu teplé vody | 11 121,28 | 926,82 | 166 827,17 |
Paušální platby | 5 810,80 | 484,23 | 87 161,98 |
Investice a roční údržba | 12 126,13 | 1 010,38 | 181 891,91 |
cena energie: 484,23 Kč měsíčně / 2,90 Kč / kWh NT 3,16 Kč / kWh VT/
celková spotřeba na vytápění a ohřev vody: 13 783 kWh
účinnost: 99 %
Elektrický akumulační kotel, teplovodní akumulační nádrže, radiátory | Ročně/Kč | Měsíčně/Kč | Za 15 let/Kč |
Celkově za vytápění a teplou vodu | 57 254,71 | 4 771,16 | 858 820,66 |
Náklady za vytápění | 27 898,63 | 2 322,84 | 418 479,50 |
Náklady za přípravu teplé vody | 11 120,76 | 926,82 | 166 811,35 |
Paušální platby | 6 829,35 | 569,11 | 102 440,23 |
Investice a roční údržba | 11 405,97 | 950,54 | 171 089,58 |
cena energie: 569,11 Kč měsíčně / 2,64 Kč / kWh NT 3,69 Kč / kWh VT/
celková spotřeba na vytápění a ohřev vody: 14 108 kWh
účinnost: 95 %
Zplynovací kotel na dřevo, radiátory | Ročně/Kč | Měsíčně/Kč | Za 15 let/Kč |
Celkově za vytápění a teplou vodu | 41 005,35 | 3 417,05 | 615 080,29 |
Náklady za vytápění | 9 775,87 | 814,52 | 146 638,04 |
Náklady za přípravu teplé vody | 3 974,30 | 331,08 | 59 614,46 |
Paušální platby | 13 982,93 | 1 165,24 | 209 743,88 |
Investice a roční údržba | 13 272,26 | 1 105,80 | 199 083,90 |
cena paliva: 3,69 Kč / kg
spotřeba paliva: 3 789 kg ročně
účinnost: 86 %
Závěry porovnání
Je jednoznačné, že teplovodní podlahové vytápění je ideálním řešením vytápění rodinného domu splňujícího aktuální kritéria energetické náročnosti obytných budov. Z pohledu celkové investice a nákladů je nejvýhodnějším řešením podlahovka s plynovým kondenzačním kotlem jako zdrojem tepla. Řešení s tepelnými čerpadly jsou ještě efektivnější, vyžadují však vyšší vstupní investice. Zásadní, rozdílovou a určující výhodou teplovodní podlahovky vůči jakémukoliv jinému způsobu vytápění je možnost využít systém i na chlazení. Tato výhoda – mimochodem často opomíjená v mnoha porovnáních s jinými systémy – je tím, co podlahovému topení dává nesporný náskok oproti jiným systémům vytápění. Benefitem je i to, že sálavý způsob vytápění a také chlazení je pro lidský organismus nejpřirozenější.
Co nás čeká a nemine?
Důsledky změny klimatu reálně pociťujeme už dnes a podle odborníků nedokážeme změny v tomto stádiu zvrátit. Musíme se jen přizpůsobit důsledkům a připravit se na změny, které nás čekají již v horizontu několika let. Jelikož systémy vytápění a chlazení obytných prostor jsou z pohledu životnosti dimenzovány generačně, nyní je ten správný čas uvažovat o efektivním řešení – ať už u rekonstrukce, nebo při novostavbě. Z odborného pohledu je už i v naší klimatické oblasti potřeba uvažovat nejen nad efektivním řešením vytápění, ale i chlazení. Výhledová očekávání situace v roce 2050 jsou jasná:
- podle více klimatologických modelů se mírně klimatické pásmo ve střední Evropě postupně mění na subtropické,
- podle švýcarských vědců budou v roce 2050 klimatické podmínky v Praze podobné, jaké jsou dnes v australské Canbeře,
- teplotní a klimatické poměry na jihu Česka mohou být za 30 let stejné, jako jsou dnes v Podunajské nížině.
Na spadnutí – téměř doslova – je revize evropské Směrnice o energetické náročnosti budov s plánovaným schválením v posledním čtvrtletí 2021. Nechme se překvapit, co konkrétně nás čeká, i když už víme, že revize je nezbytnou reakcí na dopady změny klimatu a souvisí i s postpandemickým plánem obnovy. V rámci ní funguje strategie nazvaná Vlna obnovy, která se týká energetické obnovy budov s ambiciózním cílem: minimálně zdvojnásobit roční míru energetické obnovy budov do roku 2030. Česko má v rámci Plánu obnovy na rodinné domy vyčleněných 528,2 milionu €. Na obnovu dalších budov včetně bytovek by měly jít další 3 miliardy €. Nám z toho celého logicky vyplývá očekávání změny nastavení podpory výstavby a rekonstrukcí domů a bytů ze strany státu.
Co dodat?
Tepelná čerpadla jakožto zdroje tepla nebo chladu rodinných domů našla uplatnění až koncem minulého tisíciletí, přestože princip tepelného čerpadla známe od konce předminulého století a první tepelné čerpadlo zkonstruované Aureliem Stodolou funguje v Ženevě od roku 1924 dodnes. Podobné je to i se sálavými plošnými systémy vytápění. Kombinace obou systémů je v dnešních dobách výstavby nízkoenergetických rodinných domů ideálním řešením. Podlahovka s tepelným čerpadlem jako zdrojem energie – tepla či chladu – dnes prakticky nemá konkurenci v porovnání s jakýmikoliv dostupnými systémy vytápění. Z pohledu nákladů a efektivity, ale i pohodlí a zdraví. Se zásadní přidanou hodnotou: teplovodní podlahové topení je využitelné i jako sálavý systém chlazení interiéru.