Při tepelně technickém výpočtu podlahového topení je nutné zohlednit odpor kladený vedením tepla podlahovou krytinou. Všeobecným pravidlem je, že by tento odpor neměl překročit maximální hodnotu R = 0,15 m<sup>2</sup>K/W. Minerální podlahové krytiny (jako např. kámen nebo keramické podlahové krytiny) jsou pro podlahové topení nejvhodnější, protože mají vynikající tepelnou vodivost. Ale zdaleka nejsou jedinoou volbou – jejich nevýhodou je nízká pocitová teplota, když není podlahovka během sezony v provozu. Velmi využívanou variantou jsou plovoucí laminátové nebo dřevěné podlahové krytiny, přičemž doporučujeme, aby měli výrobně potvrzenou vhodnost pro použití s podlahovým topením. V tomto případě je jejich tloušťka většinou okolo 8 – 10 mm, ne více než 15 mm. Je dobré věnovat pozornost i podkladu plovoucí podlahy. Vhodné varianty bývají označené výrobcem. V zásadě jsou vhodné i podlahy z PVC, doporučuje se lepení. Stejně tak i koberce by měli být pro dosáhnutí lepšího prostupu tepla lepené a označené jako vhodné pro podlahovku. Tloušťka koberce by neměla přesáhnout 10 mm.
