Jaká je maximální teplota do podlahového topení

Mezi nejdůležitější součásti teplovodního podlahového topení patří optimalizování jeho provozu, především správnou regulací teploty. A to nejen kvůli standardům na požadavek ohledně nízké spotřeby energie, ale je tu i otázka zdravého pobytu v prostorách s podlahovým topením. Nesprávná regulace teploty může mít vliv na naše zdraví. Proto si přečtěte, jaká je maximální teplota do podlahového topení.

Základní pravidla pro teplotu podlahového topení

Pravidla pro kontrolu a projektování teplovodního podlahového topení jsou stanovena v normě ČSN EN 1264. Jejich dodržení zaručuje, že podlahové topení bude mít při stejných teplotách podlahy, vzduchu, stropu a stěn stejný tepelný výkon. Stejně tak zde můžeme najít maximálně přípustnou povrchovou teplotu při nejnižší normované vnější teplotě. Tím jsou stanovena především výkonnostní kritéria teplovodního podlahového topení.

Příslušné hodnoty maximálních teplot na povrchu podlahy v obytném prostoru jsou následující:

• obytné zóny: 29 °C,
• okrajové zóny (1 m široké): 35 °C,
• koupelna: 33 °C.

Legislativní požadavky na povrchové teploty

Teplota povrchu podlahy v prostoru s dlouhodobým pobytem lidí má být v rozsahu od 19 do 29 °C. V případě obutých lidí však materiál podlahy neovlivňuje tepelný stav člověka. Pak je optimální povrchovou teplotou 25 °C u sedících osob a 23 °C u chodících.

V tabulce uvádíme optimální a doporučené teploty na povrchu podlahy u některých běžně používaných materiálů:

Teplota samozřejmě není jediný faktor, na který je třeba myslet. Nezapomeňte ani na optimální vlhkost obytného prostoru. Tomuto tématu jsme se věnovali v článku jaká je přípustná, optimální nebo ideální vlhkost v domě?

Na co je třeba dát pozor při regulaci teploty?

Doporučené a optimální hodnoty povrchové teploty tak, jak jsme je uvedli v tabulce, ovlivňují zároveň potřebnou průměrnou přívodní teplotu otopné vody. Ta by v závislosti na konstrukci podlahy neměla překročit hodnotu 50 °C. Běžně se reguluje v rozsahu 35–45 °C. Obava z prasknutí trubek není relevantní, ty jsou obvykle zality v betonu a jejich životnost je více než 100 let.

Přívodní teplota vody do podlahovky se obvykle reguluje podle ekvitermní křivky nastavené na zdroji tepla, kotle nebo tepelném čerpadle. Ekvitermní regulace dynamicky zvyšuje nebo snižuje přívodní teplotu otopné vody podle vnějšího prostředí. Jen výjimečně je přívodní teplota otopné vody do podlahovky nastavena fixně.

Regulování teploty u elektrického podlahového topení je jiné. V podlaze je systém odporových kabelů, rohoží, instalačních desek a vytápěcích fólií, kde je veden regulovaný elektrický proud. Je však potřeba použít termostat s podlahovým senzorem, který hlídá maximální povrchovou teplotu.

Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jaké jsou správné teploty v jednotlivých pokojích, přečtěte si náš článek jak správně nastavit podlahové vytápění.

Dbejte na správné nastavení optimální teploty. Zlepšíte si komfort i zdraví.

Podlahové topení a jeho vliv na zdraví

Teplota v obytných prostorách je častým tématem v různých diskusích o zdraví. Hlavně v poslední době, protože si podlahové topení získává čím dál více příznivců. Proto není divu, že se objevují i negativní názory, hlavně v souvislosti s dosahem na lidské zdraví. Podle odborníků je to však nesmysl, vysvětlíme proč.

Mnoho lidí si myslí, že teplo pod nohami má špatný vliv na klouby a zapříčiňuje vznik křečových žil. Tyto úvahy jsou samozřejmě mylné. V případě křečových žil by to mohla být pravda jen tehdy, kdyby povrchová teplota podlahy dosahovala 35 °C a více. To bylo běžné v minulosti, když se s podlahovým vytápěním jen začínalo. Dnes tato teplota nedosahuje ani 30 °C, proto nemůže způsobovat tyto zdravotní potíže ani vyvolat bolesti kloubů.

Existují také domněnky, že prudké střídání teplot nedělá našim nohám dobře. Ano, to je pravda, ale pokud je podlahové topení uděláno správně a podle platných norem, takovéto výkyvy teplot určitě nehrozí. Navíc je teplo přesně tam, kde je ho třeba, a to v prostoru, kde se pohybujeme. V létě to samozřejmě platí i opačně. Tehdy si podlahové topení můžete změnit na podlahové chlazení a ušetřit tak nemalé peníze na klimatizaci. Více na toto téma se dozvíte v našem článku jak se podlahové topení v létě mení na podlahové chlazení.

A co imunita? I v tomto směru existují určité obavy. Kritika tvrdí, že si nohy na teplo snadno zvyknou a při přechodu do studeného prostředí se tak stanou choulostivějšími, což může mít za následek snížení imunity. To samozřejmě také není pravda. Nachlazení navíc vzniká právě kvůli studeným nohám. Pokud budete mít na úrovni hlavy teplo, zatímco nohy budou mrznout, na pocitu tepla vám to určitě nepřidá. Spíše naopak. Chůze po studené podlaze může být příčinou některých onemocnění, jako například angína nebo zánět horních dýchacích cest. Stálá teplota na povrchu podlahy tento problém odstraňuje.

Závěr

V minulosti se na maximální hodnoty teploty podlahového vytápění příliš nedbalo. Důsledkem toho se někdy u lidí mohly projevit negativní vlivy na zdraví. Šlo hlavně o bolesti kloubů, křečové žíly nebo problémy s imunitou. V dnešní moderní době jsou však maximální teploty podlahového topení ošetřeny normou. Nepřekračují hodnotu 29 °C (kromě povolené koupelny). Optimální a doporučené teploty jsou v rozsahu od 19 do 29 °C tak, jak jsme je uvedli v tabulce pro některé materiály. Proto se z nevýhody stala výhoda a podlahové vytápění dnes znamená krok ke zdraví.