Optimální interiérová teplota závisí také na jejím vnímání konkrétními obyvateli domu. Určitě znáte alespoň jednoho otužilce, který i v zimě spí u otevřeného okna. Nebo zimomřivou osůbku, která nosí termoprádlo i v létě. Pocitová teplota závisí také na lokalitě, kde bydlíme. Inuitovi by u nás bylo teplo všude. A my bychom za polárním kruhem marně hledali místnost se standardní 20stupňovou teplotou. V každém případě za nás přípustnou teplotu v obytných místnostech vyřešili jiní. V bytovkách a v bytech všeobecně, tedy i v místnostech rodinných domů, určují teploty vyhlášky a normy. Čtěte, které jsou vhodné v jednotlivých místnostech domu.
Odborný pohled
Odborně se na výsledné teploty v místnosti musí dívat projektanti, stavitelé a samozřejmě i topenáři. Mají jeden společný cíl: zajistit, aby v zimě i v létě bylo v domě stále tak akorát. No a topení, chlazení i větrání je třeba zajistit s co nejmenšími ztrátami a co nejefektivněji. Přiměřené náklady, vysoká účinnost a spolehlivost, maximální komfort. Jde to vůbec? Určitě, ale je to v podstatě hotová věda. I energeticky úsporné domy se v létě mohou přehřívat, i do chaty na horách po pradědečkovi v zimě profukuje. Kromě toho žijeme nejen v době zpřísňování energetických kritérií výstavby i rodinných domů, ale také v době začátku klimatické změny – a i u nás se rok od roku otepluje.
Normativní pohled
Kompletní legislativní rešerše k tomuto tématu by vyšla na další článek. Odborníci ví, s jakými předpisy musejí pracovat, laici to vědět nepotřebují. Dozví se ale určitě, že i optimální nebo přípustná teplota v kuchyni jejich domu je předepsaná. Nikdo by nám samozřejmě neměl přikazovat, nakolik doma „vypečeme“ naši podlahovku, ale… od všech tepelně technických faktorů projektu naší stavby se musí odvíjet i to, jak bude dimenzováno topení, chlazení a větrání našeho domu. Teplota se tedy poměrně složitě vypočítává a jsou na to odborné, normativní, dané postupy. Výsledkem složitých rovnic tepelné rovnováhy by měla být právě ta ideální tepelná pohoda naší domácnosti.
Víte, jaké teploty mají Inuité v iglú?
Z vnějších průměrných -30 °C dokážou teplotu snížit na vstupní v průlezovém tunelu kolem -15 °C až po pohodovou teplotu pro přežití v místnosti – kolem +5 až +10 °C. A to aniž by topili, jen využíváním izolační a akumulační schopnosti stavebního materiálu – sněhu.
Jaký je tedy výsledek?
Přípustné neboli vyhláškou a normou definované předepsané výsledné teploty pro vytápěné místnosti bytových domů jsou v Česku tyto:
- obývací místnosti: obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje: 20 °C,
- kuchyně: 20 °C,
- koupelny: 24 °C,
- WC: 20 °C,
- vedlejší vytápěné místnosti – chodby a předsíně: 15 °C,
- schodiště: 10 °C.
Maximální odchylka výsledných teplot je ± 1,5 °C. Od vyhlášky a normy pro byty v bytovkách se odvíjejí i optimální teploty místností rodinného domu, protože rodinný dům je stavba pro bydlení odpovídající požadavkům na rodinné bydlení, která má nejvýše tři byty.
Koupelna je místnost s nejvyšší teplotou.
Tak akorát
To by měl být ten správný výsledek topení, větrání, ale i chlazení v každém domě. Není to samozřejmě tak jednoduché, jak se o tom dá psát. V každém případě normy nepustí a i v naší zemi určují teploty v místnostech našich domů normy, předpisy a vyhlášky. Nikdo to samozřejmě nebude pod hrozbou pokud a jiných sankcí chodit měřit k vám domů. Tepelně technické, energetické parametry každé stavby se dnes nastavují a předem projektují z mnohých důvodů a hledisek. Jejich synergickým výsledkem by mělo být pohodové, ekologické a energeticky nenáročné bydlení. Pokud takové máte, buďte rádi. Nastavte si topení správně a užívejte si „teplo rodinného krbu“, jak to jenom jde.